14. 3. 2026
George Orwell: Farářova dcera
O autorovi
George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903–1950), byl britský novinář, esejista a spisovatel. Ve svých dílech se zabýval především politickými a společenskými tématy. Celosvětově známými se staly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat (1945) a 1984 (1949), které popisují nehumánnost totalitních režimů.
Dle vlastních slov pocházel z „nižší vyšší střední třídy“, což mu ale nezabránilo v tom, aby po absolvování soukromé střední školy mohl (na vlastní náklady) studovat na Eton College – jedné z nejprestižnějších (a také nejdražších) škol ve Velké Británii.
Poté několik let sloužil u Indické imperiální policie v Barmě, ale v roce 1927 se vrátil do Anglie a chtěl se začít živit jako novinář a esejista. Nebylo to nikterak snadné a nějakou dobu žil také jako tulák a pohyboval se v těch nejchudších společenských vrstvách. Tyto zkušenosti zpracoval v knize Na dně v Paříži a Londýně (1933). O dva roky později vyšel zde popisovaný román Farářova dcera.
Silné politické a sociální napětí, které ve 30. letech hýbalo celou Evropou, jej vtáhlo do společenského dění. Stal se vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu i stalinismu a zastáncem rovnosti. Proto není divu, že se zapojil jako dobrovolník do občanské války ve Španělsku, kde bojoval v legiích španělského socialistického hnutí. Své zážitky popsal v knize Hold Katalánsku (1938).
Druhé světové války se Orwell neúčastnil kvůli svému vleklému onemocnění tuberkulózou, ale snažil se být aktivní alespoň jako člen domobrany. V době války také spolupracoval s BBC a pilně přispíval do předních anglických novin a časopisů. Psal eseje nejen o politice, literatuře nebo kultuře, ale komentoval život své doby v celé jeho šíři. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Své nejznámější dílo 1984 dokončil krátce před tím, než ve věku pouhých 46 let zemřel na tuberkulózu.
Farářova dcera
Dorothy, dcera ovdovělého faráře, vede prostý, ale zbožný život v prostředí malého anglického městečka. Svědomitě se stará o členy místní náboženské komunity i svého nepříliš vlídného otce, odolává svodům dotěrného chlípníka a za každý sebemenší prohřešek, byť jen v představách, se za trest bodne špendlíkem. Takový je její svět. Ovšem jen do okamžiku, než se jednoho dne za nejasných okolností ocitne na ulici velkoměsta. Sama, v cizích šatech, téměř bez prostředků, a ještě k tomu se ztrátou paměti…
Tato zvláštní zápletka vytváří prostor pro celou řadu zásadních otázek: Vzpomene si hlavní hrdinka na to, kým skutečně je? Získá zpět svou ztracenou identitu a vrátí se k dosavadnímu způsobu života, nebo se nakonec vydá úplně jiným směrem? Může si člověk díky svobodné vůli utvářet život zcela podle svých představ, nebo existují nějaké neviditelné hranice, které charakter jeho životního příběhu jasně vymezují, a které nelze jen tak překročit? Jakou roli v tom hraje prostředí a situace, ve které se člověk právě nachází? A má v moderní době ještě nějaký význam náboženská víra?
Otázky, které tu se visí ve vzduchu, se stávají ještě naléhavějšími při střetu s drsným prostředím nejchudších společenských vrstev, kde se velká část příběhu odehrává, a které Orwell díky vlastním zkušenostem dobře znal. I proto působí jeho popisy reálií, osobních prožitků hlavní hrdinky i dialogy postav tak autenticky, že do děje vtáhnou asi každého, kdo nemá hroší kůži. Snadno tak můžeme prožívat (a místy protrpět) příběh Dorothy společně s ní. Ale i takový čtenářský zážitek může být k něčemu dobrý. Třeba si (kromě jiného) začnete víc vážit i střechy nad hlavou, vlastní postele a něčeho teplého k jídlu…
Farářova dcera patří ke knihám, které by bylo škoda jen tak zhltnout a odložit. Je dobré dopřát si trochu času na její plné vstřebání. Můžeme v ní najít celou řadu podnětů k zamyšlení a možná i nějaké paralely se svým vlastním životním příběhem. Mě svým způsobem velmi potěšila.
ORWELL, George. Farářova dcera. První vydání. Fortuna Libri Publishing, Praha 2024. Překlad Luboš Snížek. 240 stran. ISBN 978-80-7546-525-2.
