Moje cesta ke korekturám byla docela dlouhá a klikatá.

Už na základní škole mi byla nejbližší čeština a dějepis, ale tehdy jsem v tom neviděl žádnou perspektivu. Další studium těchto oborů ani tvůrčí psaní mě moc nelákalo, a tak jsem se rozhodl (asi díky zálibě v modelářství) pro technickou školu. Brzy jsem pochopil, že to byla chyba, ale dlouho mě nenapadalo, jakým jiným směrem se v životě vydat. Tato nejistota a nepříliš pozitivní životní zkušenosti ve mně vyvolávaly existenciální otázky a potřebu lepšího sebepoznání. A tak jsem se začal zabývat nejrůznějšími osobnostními testy, psychologií, astrologií i duchovními naukami a hledal v nich odpovědi na otázky, proč a k čemu tu vlastně jsem. Přečetl jsem toho docela dost a dobré knihy se staly nedílnou součástí mého života.

Jak se mlha vnitřního tápání a nejasností postupně rozpouštěla, probouzel se ve mně i větší zájem o vnější svět, jeho fungování, dějiny i současnost. A právě díky tomuto zájmu jsem se dostal ke korekturám ve formě dobrovolnické práce pro webové stránky zabývající se především významnými událostmi novodobých dějin. Opravování a dolaďování textů mě bavilo, ale narážel jsem při tom na limity dané nedostatečnou kvalifikací pro tuto práci. Řešení tohoto problému jsem nakonec našel v podobě rekvalifikačního kurzu Korektor ve vydavatelství pořádaného společností Kustod. Lektorka Eva Musilová nás seznámila se vším, co práce korektora obnáší. Doplnili jsme si potřebné znalosti teorie – především gramatiky, naučili se nejdůležitější pravidla typografie a vše jsme si průběžně zkoušeli při praktických ukázkách a cvičeních. Dozvěděli jsme si i o pravidlech a zásadách, které se jinde běžně nevyučují.  Po čtyřech měsících jsme kurz zakončili závěrečnou zkouškou.